Cheerry na Blog.cz

Vyberte si vajíčko nebo vajíčka, která se vám líbí, klikněte na ně, ukáže se vám jiná stránka. Ze tří možností si vyberte jedno jídlo a tím vajíčko nakrmíte.

Kočkovité šelmy patří mezi savce. Jsou to masožravci. Dnes rozeznáváme tři rody koček zatímco ještě před 3 miliony lety se vyskytovalo na Zemi rodů mnohem více. Dnešní rody jsou Panthera, Felis a Acinonyx. Panthera jsou velké kočky a Felis jsou menší kočky. Do čeledi Acinonyx patří pouze gepard, jenž má drápy, které nelze úplně zatáhnout. Žijí samotářsky, až na malé výjimky. Mají okrouhlý obličej a krátký čenich, ale široce rozevíratelná ústa. Díky polštářkům na chodidlech se mohou bezhlučně plížit a jejich silné tlapy jim umožňují dostihnout kořist v krátkém sprintu nebo znenadání vyrazit ze zálohy. Díky pružné páteři se dokážou bleskurychle obrátit. Při útoku se drápy zaryjí do těla oběti, ale za chůze nebo běhu jsou zataženy v pouzdrech v prstech, aby se nepoškozovaly. Většina kočkovitých šelem má skvrnitou nebo pruhovanou srst, aby byly při lovu méně nápadné.Dnes známe asi 36 druhů kočkovitých šelem. Jejich tělo je dokonale přizpůsobeno k chytání a usmrcování své kořisti. Všechny kočkovité šelmy mají ostré a dlouhé špičáky. Jimi zabíjí svou kořist. Smysly šelem jsou kromě několika málo vyjímek nesmírně dokonalé. Především čich a sluch. Slyší tak dobře, že jim neujdou ani tóny tak vysoké, které lidské ucho už nevnímá. Dalším smyslem koček je zrak, který je méně dokonalý. Kromě koček, které vidí dobře i ve tmě. Oči koček i šelem ve tmě světélkují. Tito lovci mají sami jen velmi málo přirozených nepřátel, proto si mohou dovolit vést zdánlivě pohodlný život, kdy většinu času mezi lovem prospí.

Tato evropská kočkovitá šelma žije samotářsky a loví zajíce, králíky, hlodavce, menší jeleny, srnce a ptáky. Dříve žil ve smíšených lesích, odtud byl ale vytlačen lidmi do otevřených lesů a na skalnaté horské svahy. Štětičky na uších mu pomáhají lépe slyšet v hustých porostech, kde se zvuk nenese daleko. Rys ostrovid dělá čest svému jménu - myš spatří na vzdálenost 75m. Výskyt: východní Evropa, Asie.

Vypadá jako kočka domácí, ale je větší a má kratší a silnější ocas. Dobře šplhá po stromech, ale většinou se zdržuje na zemi. Byla lidmi vytlačena ze smíšených lesů do biotopů. Loví hlodavce a na zemi hnízdící ptáky. V období rozmnožování vydávají samci hlasité vytí, jímž lákají samice k námluvám. Výskyt: Evropa, Afrika, Střední východ a Indie.

Má velmi štíhlé tělo, dlouhé nohy a krk, díky němuž může ve vysoké trávě dobře slyšet a vidět. Přednostně žije v rákosinách a sítinách na okraji mokřadů. Loví tam krysy a podobnou kořist, snižuje stavy hlodavců a pomáhá tak farmářům. Servalové napadají hospodářská zvířata jen vzácně. Jejich nejoblíbenější potravou jsou žáby. Kořist loví pomocí skoků dlouhými až 4 m a vysokými přes 1m. Výskyt: Afrika.

Význačným rozlišujícím znakem tohoto druhu jsou tmavé rozety a skvrny uspořádané v řetězcích na těle. Dobře šplhá po stromech. Obývá travnaté kraje, bažiny a lesy většiny typů. Živí se velkým množstvím potravy, hlavně hlodavci, ale také ptáky, ještěrkami, rybami, mladými jeleny, pásovci a mravenečníky. Na dotyk má krátkou hustou, skoro sametovou srst. V 60. a 70. letech minulého století se ročně obchodovalo asi s 200 000 kožešinami. Nyní jsou oceloti chránění. Výskyt: jih USA, Střední a Jižní Americe.

Vydává různé zvuky, včetně příšerného, jakoby lidského vřískotu, ale nedovede řvát jako třeba tygr. Hlavní kořistí pumy jsou jeleni, myši a zajíci. Když se puma přiblíží ke kořisti, rychle vyrazí a usmrtí ji silným kousnutím do vazu. Žije v bažinách, v lesích, na stepích i v horách, kde vystupuje do nadmořské výšky až 4 500m. Výskyt: západ Severní Ameriky, Mexiko, Střední a Jižní Amerika.

Výskyt:

Vlivem kácení lesů, dnes přežívá pouhých 6 000 - 9 000 tygrů. Hlasitým řvaním udržují ostatní tygry dál od hranic svého teritoria, které si značkují močí, trusem a škrábáním na kmeny stromů. Tygr je velmi dobrý plavec. Kostra tygra a lva se od sebe skoro neliší. Zbarvením, ale i způsobem života a životním prostředím se od sebe tyto dvě kočkovité šelmy liší. Tygr je na svou mohutnost štíhlý. Tygří tělo je přizpůsobeno k životu v lesích a pralesích. Největší tygří samci mohou měřit i s téměř metr dlouhým ocasem přes tři metry a vážit ke třem stům kilogramů (záleží na poddruhu). Tygr nežije v tropických krajinách, ale v krajinách spíše studenějších. Ve skalních dutinách nebo pod vývraty stromů si na jaře samice vystele teplý brloh chlupy. Tygřice je březí sto pět a sto devět dnů. Průměrně se rodí dvě až čtyři mláďata, ale může se se jich narodit i šest. Dvacet dní jsou ještě slepá, ale jemňoučký, pruhovaný kožíšek už mají. Tygr se v zajetí dožívá až dvaceti let. Také se podobně jako lev v zoologických zahradách dobře rozmnožuje. V zoo se též podařilo zkřížit tygra se lvem. Tygr je civilizací ohrožen mnohem více než lev. Tygr v přírodě mnoho znamená, a to pochopili zejména zemědělci, protože zabraňuje nadměrnému rozmnožování škodlivých kopytníků. V oblasti kde tygry vystříleli se nebezpečně rozšířila divoká prasata, která způsobila obrovské škody na plantážích. Za soumraku vyráží tygr na lov Buvolů, jelenů, divokých prasat a další lesní zvěře a ochotně žere zdechliny. Za potravou někdy urazí až 20 km. Bylo potvrzeno, že v době hladu tygr ulovil slona. Tygři dříve obývali prakticky celou jihovýchodní Asii s výjimkou nejvyšších horských oblastí, část střední Asie a zasahovali až k Černému moři. Jejich původní domov se neustále zmenšuje.

Výskyt: Indie, Čína, Sibiř a Mongolsko.

Lvi žijí na savanách a v buši v rodinných smečkách. Smečku tvoří zpravidla až 3 samci, 15 samic a jejich mláďata. Úkolem vedoucího samce je chránit teritorium smečky. Lov je záležitostí lvic, které loví antilopy a zebry ve dvojicích nebo v malých skupinách. Lev dokáže sám odtáhnout 300g vážící zebru - na to by bylo potřeba nejméně šesti mužů. Dospělí lví samci mohou vážit až 200kg. I v zajetí se dobře rozmnožuje. Dnes se lvi pro zajetí neloví, protože je levnější a snazší vypěstovat lvíčata zajatých lvů. Jsou to jediné kočkovité šelmy, které žijí společensky ve větších tlupách. V Africe se nachází několik rozsáhlých rezervací, kde má tato kočkovitá šelma naprostý klid, takže se o její osud nemusí nikdo bát. V současné době obývají lvi pouze Afriku a nepatrné zbytky populace se zachovaly na jediném místě v Indii.

Výskyt: Afrika - jižně od Sahary, severozápadní Indie